Láska v kuchyni života

aneb co když jsme ji nikdy neztratili…

Přemýšlíte někdy o lásce? Jak to máte s láskou?

V kuchyni života bývá někdy rušno. Všichni něco mícháme, vaříme, plánujeme, ladíme chutě…
Právě v tom shonu často hledáme lásku, ten tajemný pokrm, po kterém touží snad každý. Jenže co to vlastně LÁSKA je?

A není to, co hledáme, spíš připoutanost, kterou jsme omylem přelepili štítkem "láska"?

Láska jako ticho mezi hrnci

Možná je láska mnohem méně dramatická, než jsme si kdy mysleli. Možná vůbec nepotřebuje jméno, potvrzení ani inscenaci.
Někdy přichází zcela tiše. Když se v kuchyni života na chvíli všechno ztiší.
Když přestaneme přemýšlet o tom, co bychom měli cítit… a jen jsme.
Láska pak není nic, co by přicházelo zvenčí, ale spíš prožitek vnitřní otevřenosti, kterou si jen občas dovolíme ucítit. Prožitek bez hodnocení a příběhů v hlavě.

Připoutanost jako chuť, která pomine

Často zaměníme lásku za silné emoce: zamilování, vášeň, fascinaci druhým člověkem.
A máme pocit: "Tohle je ono!" – protože jsme právě ochutnali něčí esenci, jeho/její ingredienci, která nám připomněla něco hluboko v nás.

Ale co když právě ta chvíle nebyla láskou k druhému, ale spojením s tím, co už tu dávno je?

Náš rozum to ale hned chce uchopit, zařadit, pojistit. A tak vznikne připoutanost:
"Chci tě mít, protože když jsi tu, cítím to úžasné něco."
Jenže ono to nezmizí, když druhý odejde.
Možná jen přestane být slyšet, protože se naše myšlenky rozezní příliš nahlas.

Láska není odměna. Je to přítomnost.

Lásku necítíme, protože nás někdo "rozžehne". Cítíme ji, protože je to naše přirozenost.
Když složíme zástěry plné očekávání, přestaneme předstírat, že víme, jak se to má dělat, 

a necháme recepty na štěstí odpočívat v šuplíku. 

Najednou víme, že láska prostě je. 

Někdy to může být i s úplně cizím člověkem, úsměv ve vlaku, pohled přes ulici, vůně domova…
Jako nekonečný kotlík, ve kterém se koupeme všichni.

Co když jsme ji nikdy neztratili?

Je potřeba lásku hledat?
Možná stačí přestat dávat pozornost myšlenkám o tom, jak by měla chutnat, kde by měla být a s kým ji máme prožívat.

Možná stačí v kuchyni života na chvíli ztichnout. Zavřít oči a vnímat, že kotlík lásky už dávno bublá, i když jsme si toho zrovna nevšimli.

Jaké je setkání s láskou pro vás?

Chcete se na něco zeptat nebo porozumět tomuto tématu více do hloubky? Zajímá mě, jak to máte vy? Napište mi a nebo si domluvte ochutnávku zdarma.