Kuchyně života - vaření ve dvou

Vztahy a společný kotlík

Ve vztazích často sklouzneme k tomu, že se díváme na toho druhého. Co by měl změnit, jak by se měl chovat, co nám na něm vadí. A pak to všechno házíme do pomyslného kotlíku: "Měl bys být víc…", "Dokud se nezměníš…" Výsledek? Pokrm plný výčitek, který nás oba spíš otráví než nasytí.

Už vám nechutná to, co jste spolu ve vašem vztahu uvařili?

Znáte to, když mám pocit, že už jsem přišla na to, co našemu vztahu chybí. Přidám to do společného kotlíku s nadějí, že teď už to bude ono. Jenže místo zlepšení si na tom oba vylámeme zuby. I dobrý úmysl se může proměnit v další vrstvu tlaku, pokud přichází z místa očekávání nebo potřeby něco opravit.

Ale co když je to celé jen jedno velké nedorozumění? Co když s námi vlastně nic není špatně?  

Jen se zoufale snažíme všechno pochopit a vyřešit hlavou. Myšlenkami. A přitom v myšlenkách řešení nenajdeme.

Zkusme to jinak. Přestěhujme se....  z hlavy do srdce. 

Tam je prostor, kde může vzniknout něco nového, skutečného.

Můžeme se zastavit a uvědomit si, odkud ve mně vzniká pocit lásky?

Co když právě tam, v tom tichém prostoru bez soudů a očekávání začíná opravdové spojení?

Možná právě tehdy, když přestaneme tlačit, začne se náš vztah skutečně proměňovat. Ne skrze změnu druhého, ale skrze návrat k sobě. A z toho místa může vzniknout nový, čerstvý recept.

Pokrm, který chutná oběma.

Dělala jsem to samé.
Často jsem do našeho společného kotlíku přihazovala pochybnosti o tom, jestli je on ten pravý muž.
Jestli by se neměl změnit, protože já se přece tolik měním.
Měla jsem pocit, že nedává do vztahu to, co já. Že já míchám častěji. Že ochutnávám upřímněji.

Byly chvíle, kdy jsem začala pochybovat i o sobě.

Možná už neumím tak dobře vařit jako dřív?
Možná je porucha v jeho kuchařském náčiní? Nebo v mojí vařečce?

A tak jsem vařila, hledala, zkoušela…
Byla to dlouhá cesta. Cesta kuchyní života.

Často je odpověď tam, kde bychom ji nečekali.

Zjistila jsem, že to celé bylo jedno velké nedorozumění.
Že se mnou ani s mým mužem není vůbec nic špatně.
Jen jsme se snažili vztah opravit rozumem, zatímco Láska si v klidu seděla jinde a čekala.

V naší kuchyni života byste dnes našli nové chutě a vůně, plno překvapení, dobrodružství, smíchu i humoru.
A to i ve dnech, kdy něco připálíme. Neznamená to, že se nehádáme a sedíme na obláčku ze šlehačky. Ochutnáváme život se všemi chutěmi, ale už jsme si trochu víc zvykli vařit z čerstvých surovin, prožitků. Třeba srdíčka na smetaně :-))

Pokud se vám nedaří podívat se na váš vztah nově a jste otráveni tím co spolu vaříte, tak mám v nabídce párové rozhovory.